Stala uprostřed pokoje a dívala se na něj. Tak trochu nevěřícně.
Dostala právě par facek a věděla, že jen splnil to, co slíbil. Lehce jako by se jen prostě nadechl, ji je vrazil. Pak ji se stejným klidem políbil a poodstoupil a díval se na ní.
Zjistila, že se ji to líbí. To, že drží slovo i to, jak jí líbá i jak si jí prohlíží.
Jako svůj majetek, co právě koupil. I jako na Dámu.
A v tom jednom jediném pohledu uviděla i to, jak se na ní kouká jako na Kurvu. Svou osobní Kurvu.
Vzrušilo ji to.
Byla to jejich první schůzka a asi jako vždy, tam bylo trochu nervozity. Ale z jeho pohledu ji nevyčetla.
,,Chci vidět všechno“
Příkaz proneseny v klidu, ale prostě to příkaz byl. A ona věděla, že smlouvaní a námitky jsou něco, co ho absolutně v tento moment nezajímá.
Chtěla být za tu Dámičku, ale teď ji tuhle šanci vzal.
Svlékla se. Dovolil ji nechat si pouze boty. A pořad se na ní díval. Ne jako hladový, neukojený muž.
Spiš jako někdo, kdo se znalecky seznamuje s něčím, co právě vydražil v náročné aukci a teď si ten svůj ,,majetek,, vychutnával a kochal se jím.
Podivně ponižující a přesto vzrušující představa. Věděla, že mu patří. I to, že to tak chce.
Pozorovala ho, jak si sedá na postel, ale pohled z ní nespustil.
,Pojď sem.“
Zas tak krátce a stroze.
Ale nechtěla neposlechnout. Pomalu, váhavě k němu přistupovala, když se najednou jeho ruka zmocnila té její a než se nadála měl jí ohnutou přes koleno.
,,A doufám, že tvůj zadek patří pořad mě?“
Než stačila odpovědět, dopadla jeho ruka na její zadek a pak už ani nepočítala, kolikrát ta jeho velká ruka zasáhla cíl. Když dopadla zřejmě naposledy a nastala pauza, najednou to z jejich úst vyletělo jako holubice ke svobodě.
,,Ještě Pane. Prosím.“
Její hrdost odlétla na křídlech té holubice a ona pochopila, že jen udělal, co ji vždycky říkal, že udělá.
O všechno jí naučí prosit.
Jí hrdou Dámičku. A ona teď prosila o další raný, co dávali jejímu tělu krásnou bolest spojenou se slasti a bylo to to co chtěla.
Nepočítala je. Jen poslušně držela a když jeho ruka dokončila své dílo postavil ji a zase zazněl krátký, úsečný příkaz.
,,Do koupelny,, a odešel.
Odkráčela za ním a uviděla jak se v klidu svléká a vana se plní vodou ze které stoupá pára.
,,Vlez si dovnitř,,
Nic než boty na sobě neměla a tak bylo svlékaní vlastně jednoduché a rychlé. A pak ucítila jeho ruce na svém těle. Byly všude a ona neměla ani silu, ale ani odvahu mu říct, že nechce, aby jí myl. Stejně by neposlechl.
To už pochopila z jeho chování, že diskuze je možná jen za určitých podmínek. A to se ji na něm kupodivu líbilo.
Nesmlouval, nedohadoval se. Prostě něco řekl a bylo to, jak řekl. A ona byla tím, kdo to udělal. S ním jí její běžná dominance, kterou aplikovala v běžném životě i práci, vůbec nefungovala. Jen se podíval, promluvil a byla pryč.
Dokončil co měl a vyndal ji z vany, utřel do osušky a vlezl si do vany sám a jen stal. Pochopila rychle, co a jak a že tam nehodlá stát donekonečna.
Nechal se obsloužit a pak jí nechal prostor koupelny jen pro ni. Věděla, co má dělat i co si obléci. A na co čeká její Pán. Dala si práci a on jí nechal prostor. Byla mu za to vděčná.
Pak otevřela pokoj a s ní, do něj vstoupila.
Jeho Kurva Zkurvená.
Jen se usmál a ona věděla jistě, že to bude dlouhá noc.