Měsíc: Srpen 2018

,,Mám pro Tebe dvě zprávy, kterou chceš slyšet dříve?“ Ptal jsem se Alenky na prahu jejího Království, kde seděla opět s osuškou kolem hlavy, jako Maharadža. Vrátil jsem se z knihovny a ona si stačila umýt hlavu,

Už zdálky jsem viděl, že něco nesedí. Alenka měla na hlavě, čepici. Tedy takovou manšestrovou kšiltovku, jako nosil Stivín. A to bylo divné. Nikdy si nechtěla vzít ani klobouk proti sluníčku, natož něco, co by

On to udělal! Sen se stal realitou.

Vyzvedl jsem Alenku už ve čtvrtek, na základě naší dohody o tom, že zvedneme kotvy z města a užijeme si trochu lesů, vod a strání. Což ten padouch Alenka, okomentoval jejím tsss a ,, stejně nás

  Jaro se začalo hlásit o slovo a Velikonoce byly tady. Jel sem pro tu vobludu Alenku a usmíval se, že jí zas uvidím. A uviděl. Magora. Tedy jí. Alenku. Co si ženy na sebe

Ležel na nemocniční posteli a pozoroval ji. Vysokou, černovlasou ženu. Líbila se mu. I to, jak úkolovala ostatní sestřičky před vizitou a jak všechny pérovala. Včetně něj. ,,A ne, že zase budete pana primáře otravovat,