bdsmdream.cz

Křtiny kuchyňské linky

Alenka srkala brčkem svůj kelímkový příděl latté a se svou kamarádkou Bárou, překřtěnou Barbuchou, se couraly po obchodech. Hledala inspiraci. Pán měl v nadcházejících dnech svátek a krom toho, v obchodech začali prudit s krásnou letní obuví.

Zastavily se u výlohy a obě slintaly. Nakonec vlezly dovnitř, aby načerpaly trochu prázdninové atmosféry. Obě si vybraly nové boty a jako dárek dostaly stříbrnou nafukovací vzducholoď se značkou toho obchodu. Prý slaví pětileté otevření.

„A co přesně potřebuješ teda?“ zeptala se po další chvíli bloudění Barbucha.

„Já nevím.“ Odpověděla popravdě Alenka. „Něco naprosto ujetýho.“

Bára pokývla hlavou, že chápe. Co taky jiného by mohla shánět, než nějaké šílenosti?

Procházely kolem krámku, kde měli snad všechno. Od šperků, cetek, klobouků až po boty. Obě tam hned vlétly. To bylo totiž přesně ono: inspirace. Alenka rejdila očima sem a tam, až jí pohled padl na něco neskutečně praštěného. A to okamžitě nastartovalo fantazii a zrodil se nápad.

 

Sledovala se v odrazu okýnka poblíž stojícího auta. Čepici, kterou na to překvápko sehnala, by si na sebe nikdy nenavlékla. Ale teď potřebovala zakrýt překvapení v podobě růžových vlasů, paruky, zakoupenou v tom neskutečném obchodě. Musela se na sebe zubit. Bylo to prostě dokonale hnusné.

Pán se brzy objevil a hned se vyptával, protože tohle nebylo úplně normální. Tedy, nenormálnosti byly na denním pořádku, ale takovéto extrémy určitě ne. A když smekla kšiltovku z hlavy, vypadalo to, že do něj šlehl blesk.

„Co to máš na hlavě?“ skoro zašeptal zděšeně, se zrakem upřeným na její růžové vlasy. Škubla rameny.

„No co, chtěla jsem trochu změnu.“

Sledoval jí s takovou dávkou zhnusení, že by se Alenky nedotknul ani tyčí na rajčata.

„Doufám, že to půjde smejt. Na tohle se koukat nehodlám. Proč jsi to udělala?“ vyjel nakonec a vypadal značně popuzeně.

„Protože jsem chtěla!“ odsekla drze. Sprška neviditelných jisker vylétla do vzduchu.

„Aleno!“ zahulákal div ne šokovaně a okamžitě začala slovní přestřelka. Několikrát přešlápl na místě. Bavilo jí točit ho.

„Jdi radši do auta, doma si to vyřídíme.“ zavrčel nakonec a ona usoudila, že už je to tak akorát. Papiňák, když bouchne, tak to není moc příjemné. Pomalu a s úšklebkem si stáhla paruku ze svých vlasů. Dokázala v něm přečíst jen cosi o stahování kůže a dobrovolně nastoupila do auta.

 

Věděla už, co jí čeká, takže sotva zastavili před domem, vylétla schody s lehkostí labutě. Jakmile za sebou zabouchla dveře, strhala ze sebe oblečení a popadla důtky. Klíč zarachotil v zámku a Pán vešel.

„To jsem rád, že ses nachystala.“ zabručel a bez váhání popadl důtky.

„Všechno nejlepší k svátku.“ pípla a třásně důtek dopadly na zadek.

„Tohle jako byl dárek k svátku?!“ zeptal se nevěřícně, a když se tomu zasmála, pokračoval. Pruhy se barvily do červena a pocit slasti projížděl celým tělem. Zbožňovala to tak moc, že se na tom stala úplně závislá. Když dokončil svoje dílo, přitáhl jí k sobě za vlasy tak, aby viděl do očí.

„Ty jsi tak strašně praštěná!“ zavrčel výhrůžně, ale bylo v tom i cosi pobaveného. Kožená vůně důtek sálala poblíž obličeje a dráždila. Měl je stále v ruce. Neodpověděla mu. Pustil Alenku a důtky olízly prsa. Užíval si ten pohled a trefoval se s velkou přesností. Bylo to mnohem intenzivnější, než na zadku a po chvilce to nutilo Alenku kroutit se. Věděl přesně, kdy přestat.

Zůstala stát na místě a sledovala ho. Obrátil jí k sobě zády a nasadil pouta. Řetězem upoutal karabinu k obojku a druhou k poutům, a pak Alenku dostrkal ke stolu. Ruka pohladila lesklý, červený zadek a hned na něj dopadla. Ale jen jednou, bylo to tak akorát. Nemusel ani nic moc říkat, aby věděla, že za ten parukový fórek bude trpět doslova, jako čubka. Vzal si jí tvrdě zezadu, až stůl nadšeně mlátil o zeď. Kousala si rty a sténání se rozléhalo po pokoji. Po chvilce měla pocit, že se mozek vydal kamsi mimo hlavu. Pot se šířil podél páteře a tělo bylo v jednom ohni. Trhnutím Alenku zase postavil a řetěz přepnul k obojku zepředu. Vodil jí po bytě. Nejprve šel do kuchyně pro trochu vína. Napil se a pak ten malý zbytek ze sklenky vylil Alence pod obojek. Víno v tenkých pruzích stékalo mezi prsy i přes ně, na břicho až k nohám. Zatahal za vodítko, aby si klekla. Věděla dobře, co si počít. Začala si s ním hrát a olizovala mu z penisu sama sebe. Po nějaké době jí vytáhl za vodítko zase na nohy a vysadil na kuchyňskou linku. Slízával z těla víno, které už skoro zaschlo, ale i tak bylo stále cítit. Zavírala oči a roztouženě se vypínala naproti jeho ústům. Uvolnil zbývající karabinu na poutech, aby měla volné ruce. Zapřela se o ně, zatímco on jednou svou rukou sevřel obojek a druhou se také opřel. Trochu tím ubral Alence kyslík.

 

Kuchyňská linka byla právě pokřtěna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.