bdsmdream.cz

Zúčtování

Zúčtování
Díval se na ni a přemýšlel, co s ní všechno provede.
Byl opravdu rozčilený.
Věděla to i ona, a proto ji ani nenapadlo protestovat, když vstoupil do jejího pokoje.
Viděla jeho oči a instinkt ji napověděl, že mu teď nemá odporovat.
Pomalu otevřel její skříně s oblečením a vybrané kusy házel na její postel.
„Tohle si oblečeš!“
Pochopila, že odmlouvání by situaci jen zhoršilo.
Sundala svůj župan.
Byla pod ním nahá a její kůže ještě plná vláhy z koupele.
Natáhla si punčochy.
Podvazkový pás.
Na nohy lodičky, které vybral.
Budu jak kurva.
To jí proběhlo hlavou, když se oblékala podle jeho příkazu.
Sukně.
Podprsenka, která se ani nesnažila zakrýt její bradavky postavené vzrušením z toho, co tu právě probíhá.
Díval se na ní celou dobu, co se oblékala a neřekl ani slovo.
Červená halenka byla poslední z toho, co si měla obléct.
Pak jednoduše přišel k ní a prostě ji zezadu chytil za vlasy a takhle ji táhnul do svého pokoje.
Jen koutkem zahlédla věci na jeho stole.
Bič, důtky, opasek, roubík, svíce, balení nových dřevěných kolíčků.
Na dřevěném polohovacím křesle připravený anální kužel.
Jen tušila, co se tu bude dnes odehrávat.
„Svlíkni se!“
Dělá si srandu?
Oblékla jsem se jen na těch pár metrů?
Pohled jeho oči, jí varoval.
Beze slova si svlékla sukni.
Zkoušela ho svými pohyby svádět.
Jeho chladný pohled ji napověděl, že tohle, dnes nezabere.
Halenka skončila vedle sukně.
Chtěla si sundat podprsenku.
„Stačí!“
Nechala své ruce spadnout od podprsenky ke svým bokům.
Pomalu ji obešel.
A pak už jen uviděla před svýma očima černou, širokou, hedvábnou pásku a už nic víc.
Byla vzrušená.
Nechal ji čekat.
Jeho forma sadismu.
Oběť, co nic nevidí a jen čeká na svůj osud.
Po chvíli ji vzal a její ruce položil na opěradla křesla. Musela se sehnout a vystavit svůj zadek.
Kalhotky začaly pomalu vsakovat šťávy jejího vzrušení.
Pak přišla první rána!
Bič.
„Ani slovo!“
Ten ton v jeho hlase byl jiný.
Drsný a panovačný.
Poslechla.
5 ran.
A dalších 5.
Tentokrát důtkami.
Dalších 10 páskem.
A pak jen stála a čekala.
Stahl ji kalhotky.
Určitě mokré tím, jak byla vzrušená z této situace.
Beze slova skončily v její puse.
Nekonečné minuty.
Vzal ji za ruku.
Pomalu ji tlačil do křesla.
Ucítila dotek mokrého kuželu na svém análním otvůrku.
Nedalo se bránit, a tak pomalu dosedala a kužel pomalu mizel v jejím zadku.
Cítila, jak ho roztahuje.
Dosedla do křesla a pak už jen cítila provaz, který připoutal její ruce k opěradlům.
Stejně jako její kotníky ke konstrukci křesla.
Nastavil ho tak, že skoro ležela.
Musel to pro něho přitažlivý pohled.
Nohy roztažené, stehna od sebe, neschopná skrýt své přirození, před jeho pohledem.
Pak na její ňadra, břicho i stehna, začali dopadat rány jeho důtek.
Nestačila je počítat.
Netrpěla, jen cítila, jak jí pod nimi rudne kůže a hoří.
Stejnou dávku ran, dostaly její stehna i kunda.
A pak ticho.
Jen jeho dech
A nové čekání.
První kolíček na její bradavce, začal odpočítávat čas.
Další. A další.
Měla je všude.
Na ňadrech, na kůži, na pyscích a jeden na poštěváku.
Nechtěla křičet. A s kalhotkami ve svých ústech, ani pořádně nemohla
Věděla, že ji trestá za to, jak se k němu chovala posledních pár dnů.
Chtěla svůj trest přijmou a dokázat, že si je vědoma své chyby.
Nenechal jí zbytečně trpět.
Jen víc než obvykle, ale tomu rozuměla.
Měla si to pamatovat.
S každým sundáním kolíčků, tiše zasténala.
Stejně, jako když na její nahá místa, začali dopadat horké kapky vosku.
Nekonečné množství.
Určitě jich na sobě měla víc než kdy předtím.
Na ňadrech.
Na břiše.
Na stehnech.
Na přirození i poštěváčku.
Za celou dobu, neřekl ani slovo.
Nic nekomentoval.
Pak už jen cítila, jak se uvolňují její pouta.
A vzápětí uslyšela, jak se otevírají a zase zavírají vchodové dveře.
On odešel?
Zděšení naplnilo její mysl.
Osvobodila svoje ruce i nohy.
Sundala pásku ze svých očí.
Byl pryč.
Na stole ležela obálka s jejím jménem.
Otevřela ji, vyndala list papíru a četla.
Jedinou větu.
„Číslo na mě máš.“
Víc ani slovo.
Nenáviděla ho.
Nesnášela ho.
A už teď ji chyběl.
Pak už jen uklidila vosk, jeho hračky, své oblečení.
A vzala mobil do své ruky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *