bdsmdream.cz

Věcička

Díval se na ,,věcičku“ stojící před ním a ten pohled ho bavil.
Žena. Žena s touhou oddat se a stát se pouze ,,věcí“.
Říkal jí prostě „Věcičko“.
Málokdo to chápe, ale tak se prostě někdo narodí. On tomu rozuměl a měl radost, že se právě jemu dostala do rukou.
Věděl, že to není zas tak časté, i když své zážitky s ,,věcmi“ už měl.
Nebylo nic a nikdo, kdy by rozhodoval o tom, co s věcí bude dělat. Jen on a jeho fantazie. A té měl na rozdávaní.
Právě teď si užíval toho, jak si v klidu čte a Věcička bojuje.
Na pyscích zavěšená závaží, stejně jako další na poštěváku a bradavkách. Závaží tíží, táhnou k zemi, ale ona musí stát a nesmí se sebeméně pohnout, aby necinknul zvoneček na některém ze závaží a nevyrušil Pána od jeho knihy.
Ozvalo se cinknutí zvonečku a on jen zvedl oči od rozečtené stránky. A pak jí věnoval svůj pohled. Jako milodar, jako něco, co si ani nezaslouží.
Stála tam, na obličeji masku, na krku ocelový obojek. Jemná zapěsti a krásné kotníky zdobila ocelová pouta. Nohy doširoka roztažené a ruce spojené za hlavou. Jako antická socha, kterou z ní svým příkazem udělal.
Měl rád ocel. Věcička o sobě tvrdila, že doby, kdy chtěla být výjimečná, jsou pryč, ale ocel jí byla důkazem, že ona o ničem nerozhoduje a On si stejně udělá, co chce. A On byl rozhodnutý jí její ,,výjimečnost“ ukázat anebo ji odkopnout jako nudnou a nezajímavou. Byla to jejich soukromá válka. Kdo z koho.
Oba inteligentní. On hravý a ona prý jen věc. Ale on věděl, že někde uvnitř je to jinak.
Položil knihu a přistoupil k ní. V klidu, beze spěchu stáhnul masku a dal jí pár facek. Usmál se, prsty jí otevřel ústa a naplival do nich, stejně tak jako na tvář. Díval se jí do očí a uviděl v nich slzy. Dlaní rozmazal sliny po obličeji a zase nasadil masku. Bez emocí, bez slitování.
,,Věcičko, ještě jednou mě vyrušíš a naštvu se. Nechci, aby mě nějaké nic, jako jsi ty, rušilo od čtení.“
Rád jí dával najevo, že není nic než jeho ,,věcička“ na hraní. Kdysi, v samých začátcích, udělala chybu a teď za ni platila. Svěřila se mu, poodhalila své touhy. A on teď všechna skrytá tajemství a informace používal proti ní. Bez rozpaků a slitovaní.
Seznámili se na chatu a z obyčejné konverzace se postupem času vyklubal oboustranný zájem.
A pak mu dala do ruky zbraň.
Poslal jí dotazník, ve kterém měla vyplnit své touhy a sny z oblasti BDSM. Zpátky mu vrátila de facto „Návod na její obsluhu a ovládání“.
Přečetl si ho a okamžitě věděl, koho má proti sobě. Uvědomoval si její inteligenci a onu ,,neinteligentní“ touhu být jen ,,věcí“, kterou někdo používá a zneužívá pro své potěšení.
Dál si s ní psal a nakonec byla jeho. A její jméno bylo ,,Věcička“. Chtěla být věc, ale její inteligence jí trochu ,,bránila“ se jí stát úplně. Proto jen Věcička.
On to pochopil, nejen díky emailovým dopisům, ale hlavně po několika osobních setkáních. A dával jí to řádně ,,sežrat“.
Nikdy ji neoslovil jinak než ,,hej věcičko“. A ten znuděný tón hlasu, jakým to vyslovoval, jí měl ještě víc ukazat, jak málo ho ona zajímá jako objekt obdivu. Prostě se naučil chovat se k ní jako k věcičce. Jako k něčemu, co má doma někde na polici a občas si na to vzpomene a všimne si toho.
Jeho přístup jí vzrušoval a přitahoval. To zjistil při výsleších, které se staly součástí jejích vztahu. Pokládal otázky a ona odpovídala. Pokud se mu něco nelíbilo, dal jí lekci, aby pochopila, že se nemá ani pokoušet vyhýbat se odpovědím. Facky, po nichž plakala, mučení ňader i vana s vodou, kde ji topil, i smyčka stahující se jí na krku, to vše mu pomáhalo lépe a lépe ji poznat. A získat informace, které chtěl mít.
Dotazník mu prozradil, co ji baví a zajímá, a on věděl, že to, co bylo vysoce hodnoceno body 4 a 5, to bude dostávat jen výjimečně a to, co se jí nelíbí a hodnotí body 2 a 3, bude dostávat víc. Prostě buď přizná, že je jako ostatní, co si na Příběh O. jen hrají, anebo je v ní slečna O. skutečně.
Proto ji ,,mučil“ tím, že musela být za dámu v lodičkách, málokdy ji nechával úplně nahou a pokud došlo k sexu, vlastně ji jen používal. Její zadek a ústa.
,,Hej věcičko, nastav zadek“, bylo to nejromantičtější, co jí kdy řekl.
Ona musela automaticky po čtyřech přilézt k němu, zlíbat mu nohy a poprosit, zda smí svému Pánovi nastavit zadek a ještě něco jiného ke hraní. Nikdy jí neodpověděl. Jen velkopansky pokývl hlavou, že může.
Pak jí prostě použil. Věcička na sex. A jeho pobavení a potěšení. Sebemenší projev nějakého citu si nechával pro sebe. Byl k ní tvrdý a nesmlouvavý a hnal všechno do situace, kdy ona nakonec řekne ,,Stop“.
Časem jí její inteligence pomohla pochopit, o co mu jde, a tak se z toho stala vlastně bitva, kdo z koho.
Jediná dohoda, kterou On respektoval, byla ohledně jehel. Jinak s ní dělal všechno a jen sledoval, jestli se sekne a vzdá se.
Ona naproti tomu nesměla a nemohla nic bez jeho svolení. Nikdy nevěděla, co a kdy s ní bude dělat. Bez dovolení nesměla ani promluvit. Naprosto patová situace. Vydaná na milost a nemilost jeho fantazii a chtíčům. A někde vzadu v její hlavě vyhrůžka, že až už ji bude mít plné zuby a bude chtít, aby klesla co nejníž, vytáhne na světlo animal. Možná strašidlo. A možná, s jeho přístupem, i realita. Ale Návod k obsluze mu dala sama.
Ale oba hráli svou ,,roli“ a bavilo je to čím dál víc.
Bylo zřejmé, že ho baví ji slovně ,,věcičkovat“. Mluvil na ní, ale díval se většinou skrze ni, jako by tam ani nebyla.
Věděl, že maska je pro ni za 5 bodů, proto jí sebral právo ji nosit. Musela nechat pouze na něm, aby rozhodl, co a kdy bude. Tvrdě platila za každou chvilku, kdy se za ni směla schovat.
Pokaždé, když si opatřil novou hračku, dával si záležet, aby ho „věcička“ přesvědčila, že si zaslouží vyzkoušet ji zrovna na ní.
,,Takže si myslíš věcičko, že tvůj zadek je připraven na to, abych si s novou hračkou s ním pohrál a nehledal nějakej jinej? A co ta tvoje kunda? Ta si ho zaslouží? Na testovaní hledám pořádný a ne nějaký tuctovky.“
Stejně dobře ji mohl fackovat. Ta slova byla jako facky. Ale ona to chtěla. Čím víc jí fackoval, tím víc si své ponížení užívala. I když v dotazníku psala, že nemusí být ponižovaná, ponižování od něj se stalo její závislostí.
Kdyby na ni přestal mluvit a kamenoval ji svým ,,krásným“ způsobem, který tak mistrně ovládal, byla by ho snad schopná, i přes zákaz, mluvit sama od sebe a prosit, ať ji o to nepřipravuje. A vezme si něco výměnou.
Hrdost skončila ve stoce a věděla, že on se tím baví. A ona touží po jeho dalších nápadech a fantaziích.
Ochotná dát vše, co bude chtít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.