bdsmdream.cz

Pie Jesu : Všechno nej k svátku…

Už zdálky jsem viděl, že něco nesedí.

Alenka měla na hlavě, čepici.

Tedy takovou manšestrovou kšiltovku, jako nosil Stivín. A to bylo divné. Nikdy si nechtěla vzít ani klobouk proti sluníčku, natož něco, co by pomačkalo její hřívu, na níž si zakládala.

,,Ahoj Stivíne.“

,,Kdo, že, co?“ úplně jí to vykolejilo a zapomněla na pozdrav.

,,No máš čepici, jako on.“

,,A to je kdo?“ zeptala se a byla ve střehu.

,,Jazzový muzikant.“

,,Takže pravěk.“ Odpověděla s klidem. Pravěk bylo všechno, co bylo podle ní, starší než disko. Věděla dobře , že mám jazz rád, tedy jeho některé odnože. A její nenechavá povaha, si nenechala ujít příležitost mi to dát sežrat.

,,Stivín ani jazz není důležitý. Co to máš na hlavě za nádheru?“

,,Myslíte moji dámskou kšiltovku, ala jsem krásna a originální?“

,,Jo tu manšestrovou hrůzu, co Ti kvůli ní, nejsou vidět vlasy. Divné.“

,,No dovolte, Pane chrubián.“

,,Snad hrubián, ne?“

,,Ne ty nejsou chlupatý, takže proto chrubián.“

,,Jak chlupatý?“

,,Jako vy na prsou, Pane.“

Očividně uhýbala, před odpovědí na otázku, proč ta čepice.

,,Ptám se Tě naposledy, proč ta čepice!“

,,Nebudete mě bít tady na ulici, Pane chrubián, že ne?“

A udělala na mě to své ,,já sem přeci hodná a nevinná,, pohled co by rozbrečel i slona, ale na mě, ho používala, jak to bylo jen možné. A teď, jsem se zmohl jen na to, začít se smát.

,,Hele ty blbečku, okamžitě vyklop, co znamená ta čepice!“

Pak se mi zastavilo srdce. Tedy asi na zlomek sekundy, ale i to stačilo

Sundala tu hrůzu a na mě se vyvalila, žvýkačkově růžová barva, jejích vlasů!

Nevěřícně jsem stal a koukal. A vztek se pomalu hlásil o slovo. Asi jsem musel být rudý, protože se na mě soucitně podívala.

,,Co to máš s vlasama?“ a to už sem se přestával kontrolovat.

,,Nic.“

,,Nic vypadá normálně zrzavo blond s hnědou a tohle, je jak reklama na Pedro.“

,,Kdo Ti to dovolil, se takhle zřídit?“

,,Nikdo Pane, jsou to moje vlasy, nebo snad ne?“ v očích se jí rvalo asi tisíc rarášků, o své místo.

,,Doufám, že se to dá smýt, protože na tohle se koukat nebudu!“

,,Nedá. Je to napořád.“ A zase ty raraši v očích. Chtěla mě vytočit a bavilo jí to. Slečna statečná!

,,Blaženo!“

,,Ano Pane?“

,,Proč si to udělala?“

,,Protože, proto?“ evidentně se tou hádkou bavila.

,,Jestli s tím něco neuděláš, seřežu Tě jak žito!“

,,Vlk taky sliboval.“ Jela si dál, po své, asi přesně, vytýčené cestě.

,,Aleno!“

,,Ano Pane chrubián?“

,,Tohle si spolu vyřídíme jinde a jinak!“

,,Vážně?“ trochu zatlačila na pilu, aby měla jistotu.

,,Teď jdeme k autu a domu a tam si promluvíme.“

,,O dárcích k Vánocům? Není ještě brzo Pane?“

,,Za tohle Tě stáhnu z kůže!“

,,Letos to prý obzvlášť bolí“ a usmála se.

Kamikadze na své poslední cestě. Takhle přesně vypadala a asi chtěla rychlou smrt. A zase se usmála.

,,Ty Čubko, tohle Ti prostě neprojde a jdeme. Nehodlám tady hrát lidem, divadlo.“

,,Herci si nežijí špatně. Sem slyšela.“

Bože dneska se rozhodla, že zabije buď mě nebo sebe. Ale ten její pohled nebyl takový sám od sebe. Prostě dnes byla příliš odvážná a to nebylo samo sebou. Ona si mě normálně vychutnávala.

Hrála si se mnou jako kočka s myší. A evidentně jí to bavilo. I když věděla že za to zaplatí.

,,Takže jdeme a fofrem!“

,,A proč?“ a začala se smát. Díval sem se na její ruce, jak se pomalu zvedají k vlasům a pak…

Pak si sundala paruku a smála se, na celé kolo.

,,Pane chrubián, všechno nej k svátku.“

A běžela k autu. Z auta, potom nahoru po schodech a zabouchla za sebou dveře. Když jsem je otevřel, už se na mě díval, její nahý zadek a na něm, položené důtky.

Hezký svátek.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.