bdsmdream.cz

Obřad

Seděli u stolu a jejich komunikace neměla řád. Ona se ptala a on odpovídal. Trpělivě. V klidu.
Byla nezkušenost sama.
Dívka. Její mladí a věk, byl pro něho skoro zázrak. V té šedi subínek, co si na ní vlastně jen hrály, nebo si o tom chtěly jen psát na chatu.
Ona byla jiná. Chtěla žít. Sny jí nestačily.
Čistý nepopsaný list.
Subinka. A on se měl stát její prvním Pánem. Opravdovým Pánem.
Měla přítele, a on, jak už to tak bývá, ani netušil, po čem její duše touží.
On o ní věděl všechno. Dva měsíce trpělivé komunikace a psaní. Dva měsíce otázek a odpovědí na ně.
Dnes se měl naplnit jejich společný sen. První schůzka a zároveň obřad oddání se.
Chtěla ho. Věděla, že je starší, než ona, ale věk nebyl podstatný. Byl prostě On.
Pochopila, kým je a co jí bude schopen dát. Proto ho chtěla. Pro jeho vnímání bdsm. Pro odstup, který si držel. Pro zkušenosti, pro schopnost komunikovat.
Nechtěl jen její tělo, jako ostatní muži. Mladší muži.
Pokaždé, když se o ní některý z nich zajímal, na konci byl jen skrytý zájem o to, udělat si z ní jen matraci, lacinou sexuální náhradu, za prostitutku nebo přítelkyní, kterou většinou neměli.
Muži, kteří si nasadili masku Dominance, aby mohli využit naivity mladých dívek a zakrýt svou neschopnost najít si a mít partnerku. Nebo se chtěli prostě jen sexuálně vybít na mladé holce. Byl jich plný internet. Pánů Penisů. Tak jim říkal On. Ona s ním souhlasila. Nehledala jen sex. Chtěla poznání.
Plnila jeho úkoly, které ji občas dával, aby si ověřil její zájem. O to oddat se jeho vůli. A nechat se ovládat.
Po tom toužila její duše. Po tom oddat se muži, který ví, co chce. A ví jak si to vzít. On to věděl.
Na schůzku měla přijít v oblečení, které vybral on. Jedna z podmínek. Stejně jako, že jejich setkání proběhne na veřejném místě a pokud bude chtít a oddat se, půjdou spolu na hotel. Ne nikam do soukromí.
I to na něm oceňovala. To, že jí vlastně chránil. A chtěl její bezpečí.
Vyměnili si své představy o tom, jak by tato schůzka, měla vypadat. Ona svou představu a On tu svou. Chtěl, aby její první spojení s ním, bylo pro ní, jako zážitek, na který bude vzpomínat. Ale neslíbil, že bude podle jejího. A ona na slibu netrvala. Pochopila svou roli.
A pak najednou stáli na chodbě hotelu. Před hotelovým pokojem.
Odemykal dveře a vstoupil. Ona za ním. A mělo se odehrát to, co oba mělo spojit. Jako Pána a jeho subinku.
Jednoduché příkazy. A ona je jednoduše plnila.
Musela se postavit a zavřít oči.
Pak už jen cítila pohyb kolem sebe.
Uvázal jí kolem očí neprůhlednou stuhu. A ona jen stála. Čekala na další příkaz.
A ten byl jednoduchý a prostý. Jeho hlas jí v klidu řekl, ať se svlékne.
Udělala to.
Schovaná za páskou na očích. Ukryla za něj svůj stud.
Věděla, že si jí prohlíží. Že se dívá tím svým pohledem plným zajmu o ní.
Stud ovládal její mysl. Bojovala s ním. On jí udělil tu milost, že se nemusela dívat. Jen se svlékat.
Stála nahá. A On? Jen tiše přišel a začal se jí dotýkat.
Jako sochy ve sbírce. Vzrušila jí ta ležérnost a jistota jeho doteků. Byl tak klidný. A ona se chvěla. Vzrušením, z toho okamžiku.
Musela, si kleknou.
A pak se jejího krku dotklo cosi a ona věděla, že je to obojek. Symbol, který jí právě odebral její svobodu. Zastavil se jí dech. Bylo to tak prosté, a přitom tak opojné.
On si jí vzal. Její volnost. A ona o ní nechtěla bojovat. Patřila mu. Chtěla.
Vydechla, a do jejích očí proniklo světlo. Pohladil jí. Jeho ruka jí uchopila bod bradou a pak už viděla jen jeho oči.
Oči svého Pána.
Cokoli jí teď přikáže udělat, bude už dělat pro svého Pána.
Ne pro obyčejného muže.
Chtivého a lačného po jejím těle. Pro Pána, kterému se právě odevzdala.
Nechtěla přemýšlet. Chtěla jen plnit jeho příkazy.
A jen prostě být.
Hračkou jeho vůle.
Oddanou subinkou, která vezme svou hrdost a položí jí k nohám svému Pánovi. Stejně, jako mu položí k jeho nohám, celé své Já. Svou oddanost, pokoru, lásku i své tělo a sny.
Všechno, co bude chtít, aby mu dala. Věděla, že to chce.
Bylo jedno zda jí bude chtít ovládat, trápit, ponižovat. Bude pro něho vším, co on bude chtít.
A dá mu sebe samu. On si jí vezme, a dá jí sebe.
Prostý obřad. Pokora. Oddanost. Touha.
Tohle všechno vnímala. A jeho oči jí říkali, že všechno právě teď začíná.
Stránky jejího života začnou plnit prožitky a už nikdy nebude tím nepopsaným listem.
Měla svého Pána.

Rychlá odpověď

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.