bdsmdream.cz

Nový šéf : Smyslnost

Když se na ni zadíval, kolem srdce mu proběhlo lehké zachvění.
Jeho Terezka.
Subinka, která se rozhodla oddat se mu a být jeho partnerkou.
Pro krásu her, které je oba naplňovaly.
Prohlížel si její nahé tělo.
Obcházel ji a nespěchal.
Nedotýkal se jí.
Oči měla jako vždy zavřené.
I když měl rád pohled jejích očí, líbilo se mu, jak důsledně plní jeho příkaz a zůstává schovaná za zavřenými víčky.
Osvobozovalo ji to a pak její lehce perverzní povaha o to svobodněji plnila jeho, ale i její, zvrhloučké touhy.
Nepotřebovala ani masku, ani nic, co by se dotýkalo jejího obličeje.
Stála bosá, bez tradičního obojku, ten ale zastupovala kožená pouta na jejích kotnících a zápěstích.
Na jejích ňadrech nasazené průhledné polokoule, jejich nové hračky, a kompresor z nich odsával vzduch.
Díky tomu se její ňadra zvětšila a vězení plastových polokoulí se zcela zaplnilo.
Pravidelný zvuk vakuové pumpy se rozléhal pokojem a on sledoval její bradavky, jak reagují na poklesy tlaku.
Takové jemné mučení, které se jí očividně líbilo.
Zrychlený dech. Špička jazyka, která občas přejela po jejích rtech, aby jim dodala vláhu.
Ruce spojené vzadu na jejím krku.
Socha z galerie nádherného chrámu umění.
A on byl tím, komu ten výtvor přírody patřil.
Nechal ji stát a postavil se za ni. Jeho rty se přiblížily k jejímu uchu.
„Dneska si s tebou opravdu pohraju, ty moje Kurvičko.“
„Máme spoustu času a já si Tě chci opravdu užít“
,,Patříš mi, a proto si tě budu brát tak, jak chci.“
Mluvil tichým hlasem a vychutnával si každé slovo.
Pozoroval její kůži a viděl, že ji vzrušuje to, jak s ní mluví.
Pohladil její zadek.
Tak, aby pochopila, že je to on, komu patří její tělo.
Majetnický dotek.
Sehnul se a špička jeho jazyka se zabořila do kůže jejích zad.
Pak se pomalu vydal po cestě po její páteři.
To vzrušené chvění jejího těla mu jasně řeklo, že jeho cesta je tou správnou a že se jí líbí to, jak si ji bere a co s ní dělá.
Bez otázek, bez vysvětlování.
Protože to chtěl dělat.
Vzrušovat ji.
Stejně jako ji později bude trápit a mučit.
Za jeho jazykem zůstávala vlhká stopa.
Bylo mu to jedno. Byla tu proto, aby si ji bral a dělal s ní to, co se mu líbí.
Důvěřovala mu a neřešila proč.
Stála a nechala se ovládat.
Brala ho jako svého Pána, i když tohle oslovení vyměnila za slovo Drahý.
Stejně jako on ji většinou oslovoval Miláčku.
Občas jí jeho tiché, smyslně vyřčené oslovení Kurvičko nebo Čubko přineslo husí kůži a těšila se na ně.
Na jeho hlas, na jeho doteky, na styl, který byl součástí jeho chování k ní.
Majetnický, někdy něžně brutální, poživačný, ale i přísný, aby byl vzápětí smyslnost sama.
Jeho forma sadismu, kombinovaná s perverzní zvrhlostí, byla přesně tím, co potřebovala ke svému životu.
Měla ráda dobré víno a on dokázal být stejně opojný.
Poodstoupil a ona slyšela, jak něco rozbaluje.
Pak se jí dotkl.
Pohladil její zadek a pak ucítila vlhkost na svém análku.
Pomalu roztíral lubrikační gel a pak do jejího zadečku zastrčil další novou hračku.
Asi pěticentimetrový kolíček ve tvaru penisu, zakončený podivně tvarovanou plochou, která měla zabránit, aby do ní kolíček zapadl úplně.
A pak její útroby začaly ovládat vibrace.
Bože můj. To je ale Zmetek, probleskla jí hlavou myšlenka.
A v duchu se musela usmát.
Pan Hračička.
Opět otvírání krabice a další překvapení.
Tentokrát jí rukou vnikl mezi stehna u její kundičky.
„Roztáhni nohy, ty Čubko“
Nezaváhala ani vteřinu a poslechla jeho hlas.
O poštěváček se opřelo cosi kulatého a pak ucítila, jak jí kolem nohy omotává širokou lepící pásku.
,,Dej nohy k sobě.“
Opět poslechla a čekala.
Dočkala se.
Její kundičku ovládl mnohem silnější proud vibrací, než ten v zadečku, a po chvíli se začaly měnit.
Jejich intenzita, rychlost i pravidelnost.
Nic, na co by se mohla soustředit.
A k tomu vibrace zezadu a podtlak na jejích ňadrech.
Symbióza smyslnosti a slasti.
Nemohla nic jiného, než stát a užívat si všechny ty podněty.
Pozoroval její tělo. To, jak bojovala s návaly vibrací a jejich nevypočitatelností.
A rozhodl se její prožitky obohatit o další stupeň.
Vzal ze stolu své důtky.
Potom na její záda dopadly jejich pramínky.
Zpočátku jemně a zlehka.
Vlastně se s nimi jen mazlil, stejně jako s Terezčinými zády a zadkem.
Bylo slyšet její zasténání, způsobené spíš překvapením než bolestí.
Určitě si myslela, že už jí krom trápení, které bezbolestně mučilo její tělo, neposkytne nic dalšího.
Zmýlila se, a proto to zasténání.
Systematicky bičoval její tělo a pomalu ji obešel a zaměřil prameny na její břicho i stehna.
Stejně jemně jako bičoval její záda, věnoval se i jejím předním partiím.
Jako by četl její myšlenky a viděl, co se odehrává v jejím nitru, řekl jen:
„Otevři oči“
Chtěla ho vidět, dívat se na něho, komunikovat očima.
Viděla v nich soustředění a radost.
On v jejích pochopení a touhu.
Díval se na ni a pomalu přidával na síle úderu.
Její oči souhlasily.
Pomalu se vrátil k jejím zádům a začal si s ní hrát.
Bylo to dlouhé a krásně smyslné bičování.
Ani jeden z nich se ho nemohl nabažit.
To, jak si s ní hrál, jak navyšoval míru bolesti, aby nepřekročila její hranice. Prodlužoval její krásné trápení a nechával ji naplno si prožít vše, co jí dnes dal.
Myšlenka na to, ať dnešní den nekončí, ji pohltila……………………..

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.