bdsmdream.cz

Její výchova

Kurvička.
Když jí tak řekl poprvé, zarazilo ji to. A urazilo zároveň. Jenže potom, co s ní prováděl, se už těšila na to, až jí tak zase řekne.
„Pojď sem, ty moje Kurvičko.“
To, jak zdůraznil to „K“ na začátku slova, bylo jako by se s ním mazlil.
Poslušně se postavila před ním tak, aby na ni dobře viděl, a pak už jen čekala na další příkaz.
I tohle bylo pro ni nové. Poslouchat příkazy.
To, jak ji ponižoval a to, jak se jí to i přes všechen odpor v ní líbilo.
„Vyhrň si to tričko a ukaž mi prsa.“
Dívajíc se do jeho očí, vyhrnula si tričko a stála.
Natáhl ruku a ona musela přistoupit blíž, aby na ni lépe dosáhl.
Vychovával si z ní svou subinku a ona už věděla, co má dělat, skoro beze slov.
Stačilo sledovat jeho oči a gesta.
Jeho nenechavé prsty si s jejími ňadry dělaly, co chtěly.
Tahal ji za bradavky, mačkal je tak, až by nejraději utekla, ale ta slast, co se probouzela v jejím těle, ji držela tam, kde byla.
Její ruce se automaticky schovaly za záda, protože on to tak chtěl a měl to tak rád.
Nesměla se bránit.
Jeho velké ruce ji mučily, dlaně zasazovaly jejím prsům údery, po kterých měnila barvu a postupně rudla, a ona jen stála a dívala se na něj.
Na jeho soustředění, na jeho úsměv, na radost velkého kluka, kterým prostě byl.
Kluka, co si hraje se svojí Hračkou.
Byla jeho Hračkou.
A byla jí ráda.
Na začátku jejich vztahu se v ní odehrávaly věčné boje s tím, jak se k ní choval, jak ji ponižoval a bral si ji.
Kdyby s tím dnes přestal, byla by zklamaná.
Ty podivné pocity v hlavě jí dávaly možnost prožívat orgasmy, které byly jiné než ty, co si pamatovala z minula.
Ponížení, bolest, vzrušení, slast. To jí dával a ji ohromovalo, jak si na to zvykla.
Musela si přiznat, že to všechno, co v ní vyvolával, prostě začala mít ráda.
Cesta, po které spolu šli, byla cesta komunikace.
Trpělivě jí vysvětloval, proč jsou věci tak, jak jsou.
Neměl vlastně žádná pravidla.
Ale jí nenápadně vštěpoval jedno za druhým.
Vychovával ji jako holčičku ve škole.
Trpělivě a systematicky.
Netrestal ji.
Pochopila, že to není jeho svět. Vymýšlet si něco jen proto, aby ji mohl trápit.
Když její tělo poprvé okusilo doteky pramenů kůže jeho důtek, prostě si ji k sobě přivolal a pak jí řekl, jak se má postavit.
Její tělo nikdy nepoznalo nic jiného než dopad ruky nebo opasku.
Musela se postavit před zrcadlo tak, aby viděl její oči.
Jeho svatá trojice.
Vidět, slyšet, cítit.
Viděla, jak se rozpřáhl a pak ucítila dopad pramenů na svá záda.
Skoro něžný dopad.
Pomalu přidával jednu ránu za druhou a ona neustále sledovala jeho oči.
Soustředění a klid.
To v nich našla a tím pohledem se jeho klid přenesl na ni.
Věřila mu.
Rány pomalu ale jistě dopadaly na její tělo a pomalu nabývaly na důrazu.
V jeho očích cítila otázku.
Kývnutím a pousmáním mu dala jasný signál, že se jí líbí ta změna.
Ticho rušené jen dopady důtek na její záda pomalu začalo naplňovat její sténání.
Byla vzrušená.
Z toho neznámého pocitu, který díky němu právě teď prožívala.
Ta bolest, kterou jí působil, se jí prostě líbila.
To, jak ji pomalu přidával, kapku po kapce jako alchymista.
Jeho měnící se důraz a síla úderu. Klid a rozvaha. Pravidelnost a jeho oči, co ji sledovaly.
To bylo to, co vnímal její mozek a z jeho klidu se v ní rodila slast z toho, jak reaguje její tělo.
Pak ucítila na své tváři první slzu.
Důkaz, že to, co právě prožívá, je opravdové.
Uviděla jeho oči a pak už jen to, jak k ní přistoupil a otočil tváří k sobě.
Díval se na ni jako by četl knihu.
Usmála se.
Políbil ji.
Pak ji opět otočil a jeho serenáda smyslné bolesti znovu rozezněla její duši.
Musela se usmát.
Tomu, jak si jde za svým a bere si, co má rád.
A dává jí ze sebe i to něžné a milující.
I když by to nepřiznal ani na mučidlech. Že je stejně dominantní jako milující muž.
Muž, co jí dokáže s úsměvem zbičovat celé tělo a pak ji líbat se stejnou vášní jako ji trápit.
Postupně zbičoval její záda, zadek, stehna.
Potom se musela otočit a on pokračoval ve své melodii slasti.
Bičoval její ňadra, břicho i rozkrok.
Cítila tu změnu.
Chtěl, aby věděla, že je celá jeho a on je tím kdo rozhoduje.
Ale i když její ňadra a zbytek těla byly v jednom ohni, nemohla mu říci dost.
Nechtěla přijít o to poznání.
Poznání sebe sama a jeho.
Chtěla se naučit milovat to, co miluje on.
A dávat mu vše.
Proto, aby byl šťastný a dělal šťastnou i ji.
Vedl ji po své cestě.
A její dlaň i srdce držel ve svých dlaních.
Pochopila, že nechce jiného průvodce.
Našla toho pravého.

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.